Každonedělní oběd, objíždění celé rodiny na Vánoce i Velikonoce, slavení svátků a narozenin. Běžné rodinné rituály, které dodržujeme, ať chceme nebo ne. Proč ano…

Proč se vypravovat pokaždé na Boží hod za tetou přes půl republiky, pomineme-li fakt, že je to rodinná tradice. V dřívějších dobách bylo daleko běžnější, že několik generací jedné rodiny žilo pohromadě v jednom domě. Předávaly si zkušenosti, posilovaly pocit rodinné sounáležitosti, učily se komunikovat s lidmi z jiných generací.

Dneska se tohle všechno snažíme alespoň trochu dohnat při rodinných rituálech, kde se sejdou jak vnučky a vnuci tak babičky a dědečci. Kdo jiný by vám mohl vyprávět o vašem městě před šedesáti lety nebo poradit, jak dostat z koberce skvrnu od červeného vína, když není po ruce zrovna ten zázračný čistič.

Také nesmíme zapomenout na to, že naši příbuzní, kteří už mají požehnaný věk, tu nebudou věčně. O tom by mohla mluvit i Martina: „K babičce jsem jezdila celé dětství na prázdniny a měla jsem ji opravdu moc ráda, ale pak přišla puberta a dospívání. Pomalu ale jistě jsem začala návštěvy omezovat. Když mi bylo dvacet dva, babička umřela. Naposledy jsem za ní byla tři měsíce před její smrtí a dodneška mě tak strašně mrzí to, jak jsem byla líná a hloupá.“

Proč ne…

Trávit své narozeniny s vaší »milovanou« tchýní nebo jet na devadesáté narozeniny vaší tetičky ze třetího kolene opravdu nemusíte. Pokud víte, že byste při setkání byla příjemná asi tak jako popálenina 1.stupně, radši žádné setkání nezkoušejte. Poslouchat tchýni, jak vám radí, že vařit jejímu chlapečkovi každý večer teplou večeři je životně důležité nebo si prohlížet třicet let staré fotografie se skoro slepou tetou, to by nebavilo asi nikoho.

Tak nemějte strach a dupňete si. Podobně jako Jana: „Se sestrou svého muže nemám moc dobrý vztah, takže všechny rodinné sešlosti, kterých se účastnila i ona, jsem vždycky jen tak tak přetrpěla. Celý zbytek dne jsem pak měla špatnou náladu, byla jsem nepříjemná na manžela i na děti. Minulý rok jsem se rozhodla, že to změním! Pokusila jsem se to vysvětlit svému muži a on to dokonce částečně pochopil, přece jen jsem mu naplno nemohla říct, co si doopravdy myslím o jeho sestře. Dneska si vždycky dopředu zjistím, jestli tam švagrová bude nebo ne a podle toho se zařídím a jsem daleko spokojenější.“